Praha 3 - Žižkov, Pražačka

Budova školy Na Pražačce sloužila na jaře 1945 jako kasárna pro doplňovací jednotky tankového sboru SA Feldherrnhalle. Již odpoledne 5. května povstalci školu obklíčili a blokovali pokusy německé posádky o vysílání hlídek do okolí. Povstalcům zde zpočátku velel poručík František Vlček, od večera 5. května pak velení podúseku Pražačka převzal štábní kapitán Josef Hradil. Obráncům tramvajové vozovny Žižkov velel podplukovník Karel Kavena. Ráno 6. května povstalci obsadili dnes neexistující dvůr Pražačka v prostoru křižovatky Ohrada, a přerušili tak spojení mezi Pražačkou a Památníkem osvobození. Odpoledne Němci útokem od tunelu pod Vítkovem dobyli dvůr zpět, ale jejich další postup k tramvajové vozovně povstalci odrazili. Od rána 7. května probíhaly v celém podúseku přestřelky, ale situace povstalců se zhoršila poté, co se v 15 hodin ke škole na Pražačce probila po českobrodské silnici německá bojová skupina se šesti samohybnými děly Hetzer. Pod ochranou živých štítů z českého civilního obyvatelstva pronikla až ke křižovatce Na Ohradě, kde byla zastavena. Po celý den 8. května povstalci i Němci na Pražačce vyjednávali a po německé kapitulaci posádka večer školu vyklidila a stáhla se do Karlína. Po obsazení školy byla v přilehlých cvičných zákopech nalezena těla třiceti šesti Čechů zavražděných v době povstání příslušníky SA. Mezi zastřelenými byl i policista Antonín Bečvář, který 7. května přišel do školy s bílým praporem jako parlamentář. Podle poválečného vyšetřování byl však počet zavražděných vyšší. Část obětí Němci spálili a část odvezli neznámo kam.