Dobrovolníkem ve sběrném táboře

Dostupné v: English | Česky

Po osvobození Plzně se Oldřich Babka s několika přáteli staral o udržování pořádku ve sběrném táboře pro Němce, který zřídili vojáci americké armády na Karlově. V oploceném areálu s dřevěnými domy po dělnících shromažďovali američtí vojáci odzbrojené německé vojáky a také mnoho německých civilistů. Němci zde byli registrováni a přidělováni do dalších transportů. Zvláště v prvních dnech panoval v táboře chaos. Oldřich a jeho kamarádi si rozepsali služby a ve dne v noci se snažili udržet pořádek a chránit ženy. „Bohužel tam docházelo k pokusům o znásilnění a bylo těžké to uhlídat. Nikdy ale nedošlo ke střílení Němců kvůli odplatě,“ popisuje Oldřich Babka jeden z důvodů činnosti stráže v táboře, kterou vykonávali dobrovolně a zdarma po několik dní.

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Oldřich Babka

Narodil se 31. května 1925 v Plzni do rodiny železničáře. Navštěvoval reálné gymnázium na Mikulášském náměstí a v roce 1943 byl s několika spolužáky nuceně nasazen k Technische Nothilfe v Plzni. V té době udržoval kontakt s odbojovou skupinou Karla Šindlera Kolo na Střele. Na konci války se Oldřich Babka podílel na ochraně vysílačky ve Štruncových sadech, ze které Šindler poprvé vysílal „Svobodná Plzeň hovoří!“, a jako dobrovolník pomáhal udržovat pořádek ve sběrném táboře Němců na Karlově. V září 1945 začal na vysoké škole v Praze studovat lesnictví. V roce 1948 se zúčastnil studentského průvodu na Pražský hrad, který rozehnala policie a Lidové milice. Oldřich Babka byl zatčen a týden držen ve Štefánikových kasárnách. Studium pak dokončil až při zaměstnání.

Další informace

Plzeň, Karlov

Dostupné v: English | Česky

Dnes již zaniklou plzeňskou čtvrť Karlov vybudovalo v letech 1910–1913 vedení Škodových závodů pro své zaměstnance. Firma Müller a Kapsa ve čtvrti postavila 217 domů pro 3400 obyvatel. Součástí dělnické kolonie byla škola, dva hostince, obchody, Lidový dům s kinem, sokolovna a původně i lázně. Během posledního náletu spojeneckých vojsk na sklonku druhé světové války byla čtvrť značně poškozena. V listopadu 1943 byl na Karlově zřízen pracovní a výchovný tábor pro ženy, které uprchly z nuceného nasazení, a na jaře 1945 i mužský tábor. Po osvobození sloužil první americké vojenské správě jako repatriační středisko, druhý jako sběrné středisko a následně jako tábor pro pracovně nasazené válečné zajatce.

Na tomto místě

Dobrovolníkem ve sběrném táboře

Oldřich Babka