co následovalo po atentátu

Šéfem vyšetřovací komise je jmenován kriminální komisař Heinz Pannwitz. K dispozici má sto dvacet specialistů z celého Protektorátu i z Říše. Asi dvě stě příslušníků gestapa a zpravodajské služby SD, tisíce vojáků Waffen-SS, wehrmachtu a německých i českých policejních složek v rojnicích pročesávají lesy i chatové kolonie. V pěti tisících měst a obcí prohledávají byt po bytu, od sklepa až na půdu. Marně.

Protektorátní rozhlas mezitím vysílá výhrůžky: Kdo pomáhá atentátníkům nebo něco ví a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou. Přichází jen 309 udání. Žádné nikam nevede. Nezabírá ani nabídka vysoké finanční odměny. Němci vypalují obec Lidice. Pak volí ještě jinou metodu. Pověřují ministra propagandy Emanuela Moravce, aby vyhlásil amnestii pro všechny, kdo se na atentátu podíleli nebo o něm něco ví, když se přihlásí ve lhůtě od 12. do 18. června. Na policii přichází dva tisíce udání. Hitler po atentátu na Heydricha běsní, nic podobného se ještě nestalo. Touží po pomstě. Nejdřív chce pro výstrahu popravit každého desátého Čecha. Tento slovanský národ má být definitivně vyhuben, poněmčen a vystěhován. Po atentátu nacisté mučí stovky odbojářů v Petschkově paláci, kromě Lidic vyhlazují i Ležáky, provádějí nekonečné popravy v Kobyliské střelnici. V říjnu 1942 pak umírá 264 odbojářů a jejich příbuzných v koncentračním táboře Mauthausen. Uvězněno, popraveno nebo deportováno do koncentračních táborů je skoro 15 tisíc lidí.

• Další informace