Atentát na Heydricha
Je pět minut po půl jedenácté dopoledne 27. května 1942. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich sedí na předním sedadle otevřeného mercedesu a jede do úřadu. Vůz řídí jeho vycvičený osobní strážce Johannes Klein. V ohybu silnice čekají na chodníku parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Na křižovatce je v té chvíli zmatek, kabriolet s Heydrichem kličkuje mezi třemi tramvajemi. Když auto zleva objíždí jednu z nich, na okamžik zmizí vojákům z očí. Náhle se objeví u Gabčíka, který je od Heydricha v tu chvíli vzdálen pouhých asi 120 centimetrů. Proto možná nestíhá vystřelit ze samopalu, nebo – jak se domnívají se někteří odborníci – zbraň technicky selhala.
Klein křičí: „Pozor, atentátníci!" Heydrich rozkazuje: „Zastav! Okamžitě zastav!" Kubiš vrhá granát. Ozve se mohutná detonace. Výbuch demoluje stěnu vozu, trhá pneumatiku zadního kola a vyvrací dveře. Vysypou se skleněná okna projíždějící tramvaje, někteří pasažéři jsou lehce zraněni. Gabčík prchá vzhůru do kopce, Heydrich na něho dvakrát vystřelí, poté ho pronásleduje Klein. Gabčík ho zneškodní dvěma výstřely do nohy a ztratí se. Kubiš prchá přes ulici ke kolu, někteří pasažéři tramvaje ho chtějí zadržet. "Uhni, dědku, nebo tě střelím!" zařval prý na přítomného policistu a vypálil varovný výstřel. I jemu se podaří uprchnout.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.