Stejně se brzy sejdete, řekl jí Mengele
V roce 1944 nastoupila Jana Dubová s maminkou do transportu do Osvětimi s mylnou představou, že jede za tatínkem a svým milým. V září 1944 přišly totiž do Terezína fingované lístky o tom, že se transportovaní muži mají moc dobře. „Ale když jsme vlezly do toho vlaku, tak už jsme věděly, že je to průšvih.“ Zničení lidé, kteří téměř padali z dobytčáků, šli v Osvětimi hned na selekci. Doktor Mengele rozhodoval, koho prozatím nechá žít a kdo má ještě týž den zemřít. Maminku paní Dubové, které bylo 48 let, poslal nalevo, což znamenalo smrt v plynové komoře. Jana Dubová tenkrát našla odvahu zeptat se, zda by mohla jít s ní. Mengele jí odpověděl: „Stejně se brzy sejdete.“ Tehdy svou matku viděla naposledy. Co se v Osvětimi děje, se Jana Dubová dozvěděla hned druhý den po příjezdu. Potkala elektrikáře, známého z Terezína, který jí řekl: „Tady ten černej kouř, to jsou ti, co včera přijeli.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jana Dubová
Jana Dubová, rozená Hellerová, se narodila 30. srpna 1926 v Praze. Pocházela z české židovské rodiny. Po okupaci Československa ji otec přihlásil do záchranné akce sira Nicholase Wintona, který organizoval odjezd dětí do bezpečí Anglie. Už se na ni ale nedostalo. V dubnu 1942 musela s rodinou nastoupit do transportu do Terezína. V Terezíně Jana Dubová zůstala až do podzimu 1944, kdy byla zařazena do transportu mířícího do Osvětimi. Tam byla hned po příjezdu poslána na smrt její matka. Asi po třech týdnech v Osvětimi byla Jana Dubová vybrána na práci a s dalšími ženami odvezena do vesnice Merzdorf, kde pracovaly v továrně na zpracování lnu. Byly tam těžké podmínky, málo jídla a obtížná práce, ke konci války také epidemie tyfu. Paní Dubová se hned po osvobození tábora Rusy vydala s několika přítelkyněmi pěšky domů, šly hned za frontou. Návrat do Prahy byl těžký. Z celé její rodiny, asi 30 lidí, přežila jen ona a její sestra. Po válce se provdala za svého přítele, kterého znala z Terezína a který rovněž přežil holocaust. Vystudovala Státní grafickou školu a živila se užitou grafikou. Jana Dubová vytvořila také cyklus obrazů Sny o mrtvých, ve kterém ztvárnila své vzpomínky.