Navzdory hranicím
Skalní vrch, Rychlebské hory
Unnamed Road, 790 70 Javorník, Česko
  • Příběh
  • Místo

Batoh museli estébáci nést sami

Dostupné v: English | Česky

Čas a místo „pracovních“, respektive „technických“ setkání na hranicích, konaných většinou dvakrát do měsíce, byly podle domluveného systému předávány zakódované buď telefonicky nebo v zaslané pohlednici. Jeden z vratislavských aktivistů Mecisław „Ducin“ Piotrowski, který jako horský vůdce technicky organizoval spolu s Warcisławem Martynowským výměnu materiálů na polské straně, později přiblížil způsob šifrované poštovní nebo telefonní komunikace: „Každý hraniční patník má své číslo, a my jsme měli ty sloupky pojmenované jmény: Janek, Zoša, Jana, Aňa. Pak jsme zavolali třeba Aničce Šabatové nebo do Zlína, že Aňa přijede 24. dubna. Z toho bylo jasné, že bude setkání v místě, kde je sloupek Aňa, od uvedeného data se odečetly tři dny – a tak příjemce věděl, že schůzka bude 21. dubna, hodina byla vždy stanovena na dvanáct.“

Ani taková konspirace ale někdy nestačila k tomu, aby pašeráci samizdatů a knih dokázali StB a pohraničníkům proklouznout. O jednom takovém dopadení vypráví Stanislav Devátý ze zlínské disidentské skupiny, která s Poláky udržovala čilé kontakty a setkávali se právě na hranicích Rychlebských hor a Jeseníků. „StB nejspíš odposlechla termín schůzky, když jsme si předávali materiály. Když tak Petr Holubář a Miroslav Odložil z naší skupiny dorazili na hranici, byla obsazená v délce pěti kilometrů. Kluci se setkali s Poláky, vyměnili si batohy, když se na ně ze všech stran vrhli estébáci a pohraničníci.“ Zatímco polským disidentům se podařilo i s českým batohem uprchnout do Polska, české disidenty estébáci a pohraničníci zadrželi a vyzvali je, ať vezmou batoh s pašovanými dokumenty s sebou. Ti se však bránili, že to není jejich batoh. „Policajti měli s sebou psy, tak je nechali určit pachovou stopu,“ vypráví Stanislav Devátý. „Protože se ale kluci těch batohů ani nestačili dotknout, psi je jako majitele neurčil. Estébáci tak museli ten těžký batoh, který měl 20 až 30 kilogramů, táhnout sami.“

 

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Stanislav Devátý

Stanislav Devátý

Advokát, bývalý disident, signatář Charty 77 a politik (*1952). V roce 1973 maturoval na střední průmyslové škole elektrotechnické a nastoupil do zaměstnání v Otrokovicích, krátce nato přešel do Montážního podniku spojů Praha - závod 04 Louky, kde pracoval jako měřič. V 70. letech začal pracovat jako barman v podniku ve Kvítkové ulici U Turečků. Zde společně s přáteli založil v roce 1978 zájmový fotbalový klub Cosmos Tureček. Aktivita klubu byla poměrně rozsáhlá a počet členů stoupal. Zájmový klub se tak brzy dostal do hledáčku Státní bezpečnosti. V klubu se také Stanislav seznámil s dalšími aktivními lidmi, jako byl například Bohumil Obdržálek či Jaroslav Němec, kteří již tehdy šířili a rozmnožovali zakázanou literaturu. V roce 1975 Stanislav založil rodinu a zároveň díky svým aktivitám v klubu ztratil zaměstnání. Tíživá ekonomická situace rodiny a stupňující se tlak státních orgánů přiměl manželku Stanislava Devátého v roce 1980 k emigraci do USA (vzala s sebou i pětiletou dceru). V roce 1985 se Stanislav Devátý stal členem VONS, následkem čehož byl propuštěn ze zaměstnání v JZD Slušovice. Byl jedním ze zakladatelů Společenství přátel USA, tzv. SPUSA a také zlínské odbojové skupiny Cosmos. V roce 1988 se stal mluvčím Charty 77 a byl aktivní také v rámci petice Několik vět. V letech 1988 a 1989 byl zadržován Státní bezpečností pravidelně. Ve vězení zásadně s vyšetřovateli nespolupracoval a třikrát držel hladovku. Na podzim roku 1989 byl odsouzen k dvaceti měsícům vězení nepodmíněně. Kvůli svému zdravotnímu stavu se však rozhodl do výkonu trestu nenastoupit a 17. září 1989 se rozhodl ilegálně ukrýt v Polsku. DO Českoslvoenska se vrátil až 10. prosince 1989. Po návratu spolupracoval se zlínskou organizací Občanského fóra. V červnu roku 1990 byl zvolen do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění. Po rozpadu Občanského fóra se rozhodl vstoupit do Občanské demokratické strany. Ve Sněmovně zůstal do prosince roku 1992. Poté se stal šéfem nově vzniklé BIS, kde působil do listopadu 1996. Dnes pracuje v advokátní kanceláři Toman, Devátý & Partneři.

Skalní vrch, Rychlebské hory

Dostupné v: English | Česky

Skalní vrch, Rychlebské hory

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo