Prlov
obec částečně vypálená za druhé světové války · Prlov, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Bible je má zbraň

Dostupné v: English | Česky

Ačkoli tragické události, které se v Prlově odehrály 23. dubna 1945, pamětník Stanislav Chromčák sám neprožil, úzce se dotkly rodiny jeho manželky Ludmily. Ta byla v době vypálení obce na návštěvě u rodičů. Během výslechu nacisté zatkli jejího bratra, tehdy dvaadvacetiletého Antonína Húště: „Když vyháněli vojáci z chalup dospělé muže, ptal se ho voják, zda má zbraň. Švagr vytáhl z kapsy Bibli a prohlásil: ,Toto je má zbraň.‘ Voják ovšem odpověděl: ,Ke zdi.‘“ Antonína zatkli a čekal spolu s dalšími na popravu. Jeho švagr Stanislav Chromčák vysvětluje: „Dodnes nevíme, jak a proč se to stalo, ale ještě než muže odvedli, přišel jakýsi německý voják, vyvolal švagrovo jméno, dodal, že u partyzánů nebyl a poslal ho domů.“ V Prlově a blízkých obcích Pozděchově a Bratřejově na sklonku války nacisté mimořádně krutým způsobem zavraždili 23 osob podezřelých z pomoci partyzánům.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Stanislav Chromčák

Stanislav Chromčák

Narodil se 3. ledna 1932 v Ostravě-Hrabůvce. Rodina pocházela z Valašské Polanky, kde je na památníku padlým v první světové válce uvedeno i jméno pamětníkova děda Jana Chromčáka. Škola, kterou Stanislav Chromčák navštěvoval, byla po vánoční besídce roku 1944 kvůli častým náletům uzavřena. Od ledna následujícího roku si Stanislav vedl deník, v němž zaznamenával i pravidelné nálety. Popsal ústup německých vojsk a osvobození Hrabůvky Rudou armádou 1. května 1945. Později pamětník vystudoval Masarykovu rolnickou školu v Opavě, oženil se s Ludmilou Húšťovou a odstěhoval se do jejího rodného Prlova. Dramatické události v této obci za druhé světové války, pomoc partyzánskému hnutí a následný teror vystřídaly po roce 1948 represe místních svobodně smýšlejících zemědělců, mezi nimiž měl Stanislav Chromčák řadu přátel. On sám pracoval jako výpravčí vlaků a dispečer. Nikdy nevstoupil do komunistické strany a režim mu jako hluboce věřícímu křesťanovi bránil v kariérním postupu. K jeho nejsilnějším vzpomínkám na práci výpravčího ve Valašské Polance patří bezpečnostní opatření při průjezdu vlaku s tehdejším šéfem sovětských komunistů Nikitou Sergejevičem Chruščovem. Plánovaná zastávka v Horní Lidči se změnila v nechtěnou komedii s nepodařenou soudružskou zdravicí, protože strojvůdce soupravu nedobrzdil a o několik desítek metrů minul slavnostní pódium v Horní Lidči. V roce 1968 dostal Stanislav Chromčák ve službě anonymní zprávu o sabotáži na ložisku speciálního cisternového vlaku, který vezl pohonné hmoty pro okupační síly vojsk zemí Varšavské smlouvy a měl v jeho stanici vykolejit.

Prlov

Dostupné v: English | Česky

Začátkem 40. let se v Prlově zformovala partyzánská skupina, která navazovala kontakty s parašutisty vyslanými ze Sovětského svazu a později se skupinami partyzánů přicházejícími ze Slovenska po porážce Slovenského národního povstání. Právě kvůli čilým kontaktům s partyzány neušli obyvatelé Prlova pozornosti gestapa a jeho konfidentů. Když se 23. dubna 1945 vesničané ráno probudili, byl již Prlov obklíčen. Po neúspěšných výsleších začalo gestapo zapalovat domy a do hořících stavení nahnali vyslýchané. Při masakru přišlo o život 23 místních obyvatel.

Prlov

Na tomto místě

... a děťátko hodili babičce

... a děťátko hodili babičce

Božena Kršáková, rozená Vař…
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo