Ze zlosti jsem chodil s vlajkou po zahradě

Vojenská odbojová organizace Obrana národa byla v letech nacistické okupace průběžně decimována, její členové se pokoušeli vždy znovu činnost obnovit, tlak ze strany okupantů byl ale vytrvalý. Někteří důstojníci působili i v Písku. Tehdy třináctiletý Richard Praus byl svědkem zatýkání jednoho z nich nedaleko svého bydliště: "Vracel jsem se domů a před domem na Pražské stál esesák. Nenechal mě projít a hnal mě naproti na chodník." To by samo o sobě asi nebylo nic zvláštního. Richard se ale nespěchal schovat domů. Jeho rodiče měli v sousedním domě pronajatou zahradu a tady byly v altánu pod prkny ukryté československé vlajky. "Jak mě naštval ten esesák, co mě nenechal projít, vešel jsem vedle do toho domu, v altánu jsem vyndal jednu vlajku, připnul jsem ji na klacek a chodil s ní po zahradě. Teprve pak jsem spatřil, že v sousední zahradě hlídají zadní vchod do domu tři esesáci. V tu ránu jsem s vlajkou padl na zem a honem ji ukryl v altánu. Oni si toho určitě všimli, ale snad nebyli dost pozorní, nevím, dopadlo to dobře." Pro Richarda Prause naštěstí ano, pro zatýkaného sotva. Richard Praus od rodičů věděl, že v domku bydlí bývalý československý důstojník. Jeho jméno už si ale bohužel dnes nevybavuje.