Pilot si spletl letiště

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

Ludvík Rapan sloužil ve 2. československé paradesantní brigádě, která vznikla v Sovětském svazu a měla být nasazena jako podpora Slovenského národního povstání. Na území Slovenska byli výsadkáři dopravováni z polského letiště Rzeszow. Ludvík Rapan se ovšem nakonec na Slovensko vůbec nedostal. „Já osobně jsem letěl dvakrát. Poprvé jsme nepřistáli, protože bylo hnusné počasí. Podruhé jsme nepřistáli, protože bylo též strašné počasí. Potřetí to ten ruský pilot popletl a místo na letišti Tri Duby, které bylo naše, začal přistávat na letišti obsazeném Němci. A už jsme byli asi sto metrů nad zemí, když po nás začali Němci pálit. Měli jsme tam asi dva mrtvé a několik zraněných.“ Dezorientovaný pilot nakonec přistál v ukrajinském Lvově.

Galéria (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Príbeh nie je súčasťou žiadnej trasy.

Pridať k používateľskej trase

Komentáre

Neexistujú žiadne komentáre k príbehu.

Vložiť komentár

Ludvík Rapan

Ludvík Rapan se narodil v roce 1921 na Slovensku v obci Dlhé Pole nedaleko Žiliny. Učil se zámečníkem ve východních Čechách a právě tam ho zastihl rozpad Československé republiky. Po krátkém pobytu na Slovensku odešel za prací do Německa a později do Rakouska. Roku 1942 byl odveden do slovenské armády. Absolvoval telegrafický výcvik a v průběhu roku 1943 byl nasazen na východní frontě. Skončil v sovětském zajetí, kde prodělal tyfus. Po absolvování parašutistického výcviku působil v 2. československé paradesantní brigádě. V jejích řadách krátce bojoval v Karpatech. Po neúspěchu SNP byl přijat do 1. československé letecké divize a bojoval jako palubní střelec, zejména na severní Moravě. Po válce odešel z armády a pracoval jako telegrafista na ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra.

Ďalšie informácie

Sliač, letisko, Slovenská Republika

Dostupné v: English | Česky | Slovensky

História letiska siaha do roku 1936, keď tu bola založená letecká škola a vybudovaný prvý hangár. Letisko zohralo dôležitú rolu behom Slovenského národného povstania v roku 1944. Už pred jeho vypuknutím sa v uzavretých hangároch opravovali vyradené stroje a pripravovali sa na bojové použitie. V dobe povstania bol veliteľom letiska kpt. Belo Kubica. Od 25. 9. do 16. 10. prebiehala na letisku preprava 2. paradesantnej brigády zo Sovietskeho zväzu, celkom bolo prepravených 1739 osôb a 248 ton zbraní. Pristávali tu aj anglické a americké lietadlá s materiálnou pomocou. Letisko bolo niekoľko krát bombardované. V roku 1968 prevzala kontrolu nad vojenskou časťou letiska sovietska armáda, ktorá ho využívala až do roku 1989.

Na tomto mieste