Svítil jsem a oni seskakovali
Po vypuknutí Slovenského národního povstání byl Ján Bugel přidělen ke službě na vojenském letišti Tri Duby u Zvolena. Spal tehdy jen několik hodin přes den, v noci postával s baterkou u přistávací plochy a blikal na letouny. Na pomoc Slovenskému národnímu povstání z nich vyskakovaly desítky parašutistů ze SSSR. „Řekli nám, že nesmíme svítit, až když zaslechneme zvuk letadel nad námi. Tak jsem svítil a oni seskakovali. Občas někteří skončili na stromě, tak jsme je sundávali.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Príbeh nie je súčasťou žiadnej trasy.
Komentáre
Ján Bugel
Jan Bugel se narodil 23. srpna 1923 v Kalništi na Slovensku. V roce 1943 dostal povolávací rozkaz a nastoupil na povinnou vojnu do slovenské armády. Ve Zvolenu sloužil jako spojka na útvaru a jako „pucflek“ nejprve veliteli divize, později německému vojenskému dozoru. Během Slovenského národního povstání v létě roku 1944 působil krátce na letišti Tri Duby a ve zvolenských kasárnách u týlové služby ve skladu, ze kterého vydával civilistům výstroj a výzbroj. Účastnil se například bitvy o Strečno. Na konci války se připojil k postupující československé armádě pod velením plk. Svobody, po zranění u Liptovského Mikuláše působil u polní policie, kde měl za úkol „čistit“ zákopy, zadržovat prchající Němce. Byl velitelem jedné části sběrného tábora pro Němce v Jihlavě. Po válce pracoval v pražské Tatrovce jako dělník, vstoupil do sociální demokracie. V šedesátých letech se stal vojákem z povolání, pracoval v Pardubicích na letišti jako velitel mobilizačního skladu. Zemřel v roce 2011.
