Celé město odjelo vlakem

Konec německého Liberce byl velmi rychlý. Mnoho tisíc Němců muselo město opustit v řádu hodin při tzv. divokém odsunu hned v květnu a červnu 1945. Jejich cesta nejčastěji vedla přes liberecké nádraží a pak vlakem do Žitavy, nejbližšího německého města s nádražím hned za hranicemi. Na tamním nástupišti pro ně začal nový život. Někteří zůstali blízko v Lužici, většina však z území přeplněného uprchlíky z východu putovala dál do západnějších částí Německa. Později, zejména během roku 1946, už byl průběh organizovanější. Němci byli shromažďováni v internačním táboře na dnešní Husově ulici, přibližně v místech, kde v současnosti stojí areál Technické univerzity. Odtud naprostá většina odjížděla vlakovými transporty do západních okupačních zón. (Příběh je součástí projektu Živá paměť Liberec–Reichenberg, www.zivapamet-liberec.cz.)