Návrat

Sudetští Němci k městu patřili a patří, protože mnozí z nich si svůj vztah k městu uchovali a dokonce se vrací. Isa Engelmannová se narodila před válkou v Indii, kde její otec zastupoval jednu libereckou chemickou továrnu, ale dětství prožila v Liberci. Po vypuknutí války padl otec do britského zajetí. Na konci války musela Isa Engelmannová s matkou a sourozenci z hodiny na hodinu opustit rodinnou vilu, ovšem díky ochraně britské ambasády v Praze (ona i bratr se narodili na britském koloniálním území) se jim podařilo vyhnout okamžitému transportu do Německa. Tam rodina odešla až později v tzv. organizované fázi nuceného vysídlení. Isa Engelmannová žije už dlouho v Itálii, odkud se rozhodla jednoho dne vrátit do místa svého dětství. Patří k těm, kterým se vztah ke starému domovu podařilo velmi dobře obnovit. Svědčí o tom přátelství s obyvateli domu, který patřil její rodině, i to, že vydala knihu o libereckých Židech. (Příběh je součástí projektu Živá paměť Liberec–Reichenberg, www.zivapamet-liberec.cz.)