bombardování Plzně za druhé světové války

Během okupace Československa za druhé světové války získali nacisté významné zbrojní podniky, včetně plzeňských Škodových závodů. Zbrojovky pohltil koncern Hermann Göring Werke a německý zbrojní průmysl tak vzrostl asi o dvacet procent. Objekt plzeňské továrny byl za války jedním z nejčastějších cílů britského a posléze amerického letectva. V letech 1939–1945 byla Plzeň napadena celkem dvanáctkrát a stala se nejvíce bombardovaným městem tehdejšího protektorátu. V letech 1940 a 1941 učinilo britské letectvo celkem pět pokusů zaútočit na plzeňskou Škodovku, ale nevýkonné stroje Plzně nikdy nedosáhly. Situace se změnila, když Britové nasadili do akcí čtyřmotorové letouny dalekého doletu a začali používat lepší navigační systémy. V polích mezi Křimicemi a Vochovem Němci ke zmatení nepřítele dokonce postavili atrapu škodovácké továrny, ale Spojenci byli o její existenci dobře informováni prostřednictvím domácího odboje. V noci z 25. na 26. dubna 1942 se nad Plzeň poprvé dostalo šest britských letadel RAF. Přestože parašutisté z domácího odboje (šlo o skupinu, která později, 27. 5. 1942, spáchala atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha) založili orientační požáry, bomby spadly neškodně do polí u Koterova. V následujících dvanácti měsících uskutečnily britské jednotky ještě dva neúspěšné nálety, kdy byla omylem zasažena psychiatrická léčebna v Dobřanech, která se svými budovami podobala továrně. První úspěch zaznamenali britští piloti v noci 14. 5. 1943, kdy se podařilo zasáhnout 93 objektů škodováckého závodu (ocelárny, montovny, automobilky a výroby automatů). Dobytí jižní Itálie v září 1943 umožnilo Spojencům útočit ve střední Evropě důrazněji. Pravé válečné inferno rozpoutali nad Plzní v noci 17. 4. 1945. Nejprve označili cíle barevně hořícími pumami. Podle výpovědí pamětníků se noc proměnila v den a ve vzniklé záři bylo údajně možné číst noviny. Během sedmnácti minut shodily spojenecké letouny na Plzeň 891 tun trhavých a čtyři tuny zápalných bomb. Zcela konsternovaní Němci se nezmohli na žádnou účinnou obranu a žádné z útočících letadel nebylo zasaženo ani poškozeno. Cílem útoku bylo hlavní nádraží a přilehlý železniční uzel, které byly během okamžiku v troskách a do konce války se už Němcům nádraží nepodařilo uvést do provozu. Ke konci války byla plzeňská Škodovka poslední větší fungující zbrojovkou, která relativně nepoškozena stále dodávala německé armádě potřebný materiál. Poslední a zároveň největší nálet na Plzeň uskutečnilo americké letectvo dne 25. 4. 1945, kdy na samotnou Škodovku zaútočilo dvě stě bombardérů B-17. Obyvatelé Plzně byli před útokem otevřeně varováni ve vysílání BBC, což způsobilo i značné škody a ztráty na životech na straně Spojenců – 58 letounů bylo těžce poškozeno a 7 sestřeleno, přičemž zahynulo 22 letců.

• More info