Zastřelili policistu, nechtěl se vzdát
Na poručíka SNB a agenta StB Aloise Dyčku si před jeho domem v Hodoníně počíhali dva odbojáři ‒ Vetejška a Bušek. Čekali do setmění. Dyčka přijel autem před dům, vystoupil a otevřel těžká vrata do dvora. Autu nechal rozsvícené reflektory. Vetejška s Buškem, v tu chvíli postávající asi padesát metrů od domu, vyrazili k Dyčkovi. Aby nevzbudili pozornost, pískali si jakousi melodii. Oba už měli v rukou pistole schované v kapsách kabátů. Vetejška vytáhl pistoli a vystřelil dvě rány zezadu na příslušníka SNB, který právě tlačil dřevěná vrata. Tak popisuje událost vyšetřovací spis StB. Pamětníci, kteří s odbojáři spolupracovali a později měli o tom možnost s nimi mluvit, tvrdí, že Vetejška Dyčku vyzval, aby dal ruce nahoru. Dyčka se prudce otočil a tasil pistoli, kterou měl neustále připravenou. Bušek stál asi dva metry z druhé strany a mířil na esenbáka. Vetejška vystřelil a zasáhl Dyčku, který zavrávoral a plnou vahou se opřel do vrat. Ta se s vrzáním pootevřela. Dyčka vystřelil na Vetejšku a zasáhl ho do spodní čelisti. Další jeho výstřely zasáhly kapotu auta a reflektory, jediné osvětlení v ulici. V tu chvíli začal pálit Bušek a zasáhl Dyčku dvěma ranami do břicha a prsou. Zraněný Vetejška utíkal směrem ke Slavíkově ulici, vzdálené asi sto metrů od místa. Ocitl se tedy na rovném prostranství a stal se z něj ideální cíl. Bušek přeběhl ulici a schoval se do výklenku protějšího domu. Dyčka vypálil jednu ránu za Vetejškou, netrefil. Schovaný Bušek palbu opětoval, minul, druhá rána už nevyšla, náboj se vzpříčil v komoře pistole. Smrtelně zraněný Dyčka spadl na chodník, Bušek vyběhl a dohonil Vetejšku.
Skauti z Dolních Bojanovic a protikomunističtí odbojáři, někdejší političtí vězni Petr Vymyslický a Pavel Hubačka tvrdí, že akci plánovali jako únos. Dyčku chtěli násilím donutit nastoupit do vozu a převézt ho do Rakouska, kde by stanul před soudem. Oba se do této akce zapojili. Vymyslický měl za úkol sledovat estébákovo auto před naftařským hodonínským podnikem: „Kdyby auto stálo před továrnou, měl jsem to Vetejškovi oznámit. Kdyby tam nebylo, měl jsem jít domů. Jenomže když jsem tam přišel, Dyčka právě nastupoval a odjížděl, tak jsem jel na kole domů,“ popisuje Vymyslický. Podle něj Vetejška a Bušek udělali chybu, nezačali rovnou střílet, pokud ho opravdu chtěli zabít. Pavel Hubačka byl prý přímo na místě připraven s autem, kterým chtěli Dyčku unést. Nechce ovšem prozradit, jak a kdo jim měl v cestě do zahraničí pomáhat: „Je to příliš citlivé. Dodnes žijí lidé, bývalí estébáci, kteří by se mohli mstít,“ vysvětluje Hubačka, který po akci ošetřil zraněného Vetejšku ‒ v jednom sklepě šroubovákem vytáhl zraněnému v bezvědomí projektil z hlavy.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Comments
- Radomír Silber
2019-02-15 18:37:54 - Ze stenozáznamu z veřejného jednání Poslanecké sněmovny 28. února 2018: Digitální knihovna › PČR, PS 2017-... › Stenoprotokoly › 7. schůze › Středa 28. února 2018 Poslanec Stanislav Juránek (KDU-ČSL): Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, ... mám jeden osobní vzkaz, vzkaz právě směrem ke komunistické straně, který jsem ještě nikdy nemohl takto předat, a je to vzkaz od mého již zemřelého strýce, který se jmenoval Karel Procházka, ať tady také zazní konkrétní jméno, který byl v roce 1948 odsouzen na 11 let za to, že organizoval pouť orelskou na Hostýn. Ano, teď jsem se nedávno dočetl, že je to považováno za největší protest proti komunismu v celé východní Evropě, protože během tří dnů se této pouti zúčastnilo prokazatelně více než sto tisíc lidí. A můj strýc za to byl odsouzen. Čistě náhodou byl tam, kde působil otec současného poslance, který zde velmi pečlivě mluvil přede mnou, a tento byl člověkem, který se nějakým způsobem k mému strýci zachoval. Když byl strýc živ, a tehdy se mluvilo ještě hodně o Grebeníčkovi jako o takovém příkladu toho, jakým způsobem se chovali v minulé době komunisté vůči svým vězňům, a byl vydáván za odstrašující příklad. A já teď zcela veřejně řeknu ten vzkaz svého strýce. On říkal: "Nevěř tomu, co se říká. Grebeníček byl nejmírnější, nejjasnější a nejlepší ze všech, kteří se vůči nám chovali. My jsme vždycky věděli, co udělá, na rozdíl od těch ostatních." Orel Dr. Miroslav Kozlovský, tiskový mluvčí bývalého Přípravného výboru pro obnovu Orla "Uvádím seznam příslušníků StB Uh. Hradiště, z nichž většina byla zapojena do vyšetřování našich členů: Hlavačka – velitel StB, vyšetřoval el. Proudem, Mareček – vyšetřoval el. proudem, Prokeš, Vyšinka – sadista, Dostál, Jelínek, Vrága, Říha, Šimčák, Obdrálek, Hučín, Kovář, Bláha, Kartuz, Lovecký, Haluza, Jež, Ondra – vyšetřoval el. Proudem, Kryštof Čejka, Hanáček, Němeček, Rašile, Trubač, Vrána – sadista, Vranka, Gajdošík, Fridrich, Panáček, Veselý, Gagášek, Šerý, Růžička, Knot, Cyprys, Karásek, Olič, Řezníček, Radůněk, Žák, Beň, Čáň – vyslýchal el. proudem, Holub – sadista, Zavadilík, Grebeníček. Dnes většina z nich nežije. Kampaň proti Grebeníčkovi, otci dnešního politika, je částečně účelová, poněvadž Grebeníček st. nepatřil mezi ty nejhorší vyšetřovatele."
