Theresienstadt, die Große Festung
ein jüdisches Ghetto · Pražská, 411 55 Terezín, Tschechische Republik
  • Geschichte
  • Ort

Svobodu vyměnil za možnost pomáhat jiným

Erreichbar in: English | Česky | Deutsch

Felix Kolmer se dostal do Terezína v tzv. Aufbaukommandu již 24. listopadu 1941. Byl tak jedním z prvních Židů vězněných v tamním ghettu. Na místě ho opakovaně kontaktoval jistý doktor Bergmann, dlouze s ním hovořil a vyptával se ho na jeho názory. Až zpětně si Felix Kolmer uvědomil, že tímto způsobem složil jakousi vstupní zkoušku a stal se členem občanského podzemního hnutí: „V té době jsem netušil, do kterého hnutí jsem se dostal, netušil jsem, že ta hnutí jsou dvě, ani jsem nevěděl, kdo je náš velitel.“ Příslušníci hnutí byli rozděleni do trojic. V nich se členové znali mezi sebou a kvůli utajení vždy jen jeden z každé trojice znal jednu osobu z další tříčlenné skupiny. Údajným hlavním cílem hnutí bylo pašování revolverů do lágru, ale tím si pamětní dodnes není jistý: „Mým úkolem bylo nalézt chodbu, která vede z Terezína ven. Věděli jsme, že pod Terezínem existuje celý systém chodeb, vybudovaný současně se stavbou pevnosti v roce 1780. Účelem tohoto komplexu bylo zajištění únikové cesty z Terezína v případě jeho obklíčení nepřátelskými vojsky. Asi po půl roce hledání jsem chodbu vedoucí ven skutečně našel. Chtěli jsme ten východ použít, kdyby nás esesmani začali střílet.“ Felix Kolmer zmizel tajnou chodbou z Terezína dokonce dvakrát, ale vždy se vrátil ještě před večerním nástupem a počítáním. „Byl jsem tehdy mladý a nepřemýšlel jsem o tom, co bych měl na svobodě udělat, a tak jsem si chodil zaplavat do Labe,“ uzavírá své vyprávění muž, který vyměnil svou svobodu za možnost pomáhat jiným.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Strecken

Diese Geschichte ist in keiner Strecke.

Kommentare

Keine Kommentare.

Felix Kolmer

Felix Kolmer

Narodil se 3. května 1922 v Praze do rodiny bývalého italského legionáře, povoláním obchodníka s elektrotechnikou. V mládí byl Felix aktivním skautem a po vzoru otce chtěl studovat elektrotechniku, v důsledku protižidovských represí se však místo toho stal truhlářským učněm. Dne 24. listopadu 1941 byl jako člen tzv. Aufbaukommanda transportován do Terezína, kde pracoval při zakládání ghetta a stal se členem tamního podzemního hnutí. V Terezíně zemřela jeho matka, on sám se v říjnu 1944 se dostal do Osvětimi. Kuriózním způsobem – přeběhnutím do jiného vagonu při transportu – unikl do tábora Friedland, kde se dočkal konce války. Po válce vystudoval vysokou školu a stal se světově uznávanou kapacitou v oboru akustiky. Po celý život se angažuje ve věci odškodňování obětí nacistického teroru. Za tuto i odbornou činnost získal Prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc. řadu vyznamenání a ocenění.

Theresienstadt, die Große Festung

Erreichbar in: English | Česky | Deutsch

Die Große Festung von Theresienstadt ist Teil einer Festungsanlage, deren Bau im Jahr 1780 begann, in der Ära von Kaiser Josef II. Die Festung liegt am Zusammenfluss der Elbe und der Eger und wurde ursprünglich zur Verteidigung gegen eine Invasion aus Preußen vorgesehen. Sie wurde aber nie militärisch genutzt, da die Preußen sie einfach umgingen. Theresienstadt erreichte den Status einer Heeresstadt und diente als eine Garnison - die Truppen wurden hier bis zum Ende des 20. Jahrhunderts stationiert. Die Festung besteht aus zwei Teilen - der Großen und der Kleinen Festung. Die Kleine Festung diente schon seit ihrer Gründung als Militärgefängnis. In der großen Festung lebte die Bevölkerung. Die Nazis jedoch beschlossen, hier ein jüdisches Ghetto zu schaffen und vertrieben deshalb am 24. 11. 1941 die Zivilisten aus Theresienstadt und bildeten hier ein jüdisches Ghetto. Beim Ausbau des zukünftigen Ghettos nutzten die Nazis die jüdische Gemeinde in Prag. Sie behaupteten nämlich dass in Theresienstadt ein Lager entstehen würde, in dem die jüdische Bevölkerung des Protektorats interniert, nicht aber in den Osten transportiert werde. Im Jahr 1942, auf der Wannsee-Konferenz, beschlossen die Nazis den Sonderstatus des Ghettos von Theresienstadt. Es sollte ein sogenanntes „Altenghetto“ werden, also ein Ghetto in dem ältere Menschen interniert werden – oft Veteranen des Ersten Weltkriegs nicht nur aus dem Protektorat, sondern auch aus Deutschland und Österreich. Die Nazis schufen sich somit ein Alibi. Sie konnten behaupten, dass sie doch nicht alte Menschen in die „Arbeitslager“ im Osten schickten. Diese blieben doch in Theresienstadt. Das war jedoch eine Lüge, denn manche von den Transporten die aus Theresienstadt in den Osten gingen bestanden ausschließlich aus älteren Menschen. Tatsächlich war die primäre Funktion des Ghettos Juden zu versammeln und sie weiter in den Osten zu transportieren. Die durchschnittliche Zahl der Häftlinge betrug in den vier Jahren der Existenz des Ghettos zwischen 30.000 bis 40.000 (vor dem Zweiten Weltkrieg lebten etwa 7.000 Menschen in Theresienstadt, darunter auch die Truppen der Militärgarnison). Im September 1942 war das Lager mit fast 58.500 Häftlingen überfüllt. Zu dieser Zeit starben hier durchschnittlich 127 Menschen täglich! Angesichts der erheblichen Überfüllung des Ghettos gab es sehr schlechte Lebensbedingungen, die in der Folge zur hohen Sterblichkeit beitrugen. Am Ende des Krieges brach im Lager zusätzlich eine Typhusepidemie aus. Insgesamt wurden etwa 155.000 Menschen im Konzentrationslager Theresienstadt gefangen gehalten. Um die 118.000 von ihnen starben im Verlauf des Zweiten Weltkrieges (einschließlich der Opfer der Typhusepidemie). Die Befreiung von Theresienstadt verlief ohne Kämpfe. Am 1. Mai 1945 wurde das Lager an das Rote Kreuz übergeben, am 5. Mai flohen die letzten Nazis vor der herannahenden Front und am 8. Mai 1945 kamen die ersten sowjetischen Truppen.

Bitte geben Sie Ihre E-Mail und Kennwort an.
Kennwort vergessen
Kennwort ändern