Prague, Bartolomějská Street

Former secret police (StB) interrogation and detention prison · Bartolomějská 306/7, 110 00 Prague-Prague 1…

Story
Place

Počítal jsem i s šibenicí, proto jsem byl svobodný

Available in: English | Česky

Oto Mádr, kterého StB pronásledovala jako nebezpečného kněze - reakcionáře, se skrýval v pražském klášteře Milosrdných sester sv. Karla Boromejského při nemocnici pod Petřínem. V květnu 1951 se pokusil z Československa uprchnout. Cesta říčním parníkem z Děčína nevyšla, když se vracel, zatkla ho StB: „Po několika kilometrech auto zastavili, přesadili nás do svého auta, a už to bylo. Výslechy a tak. Bylo to dost tvrdé.“ Otu Mádra převezli nejprve do Valdic a pak do Prahy, na vyšetřovnu StB v Bartolomějské. „Odvezli nás do té policajtské ulice, do Bartolomějské. To byl pojem. Tam byl původně klášter, ale oni to vyčistili a celá ulice byla policajtská. Když jsem byl uvězněný, díval jsem se ven vlastně z budovy kláštera.“ Jako jeden z mála vyslýchaných kněží nezažil Oto Mádr u výslechů příliš velké fyzické násilí. Samotky, hlad a psychický teror byly tehdy samozřejmostí. „U některých aplikovali násilí, temnici, hlad a kdovíco ještě. Já jsem počítal se vším, spíš jsem se divil, že něco takového nepřichází. Spíše řvaní a vyhrožování, ale to jsem se jenom usmíval… Neměl jsem důvod se bát. Kolik křesťanských mučedníků bylo přede mnou? A ti to měli horší, ti byli fyzicky, drásavě mučeni… Já jsem byl nad věcí. Počítal jsem se vším, i s šibenicí. Potom je člověk svobodný.“ Otu Mádra téměř rok drželi na samovazbě. Odsouzen byl na doživotí, celkem si odseděl 15 let, 1 měsíc a 3 dny ve věznicích v Ruzyni, na Mírově a Valdicích.

Gallery (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Routes

Not a part of any route.

Add to user route

Comments

No comments yet.

Insert comment

Oto Mádr

Oto Mádr se narodil 15. února roku 1917 v Praze. Absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Bubenči, po maturitě začal studovat pražskou bohosloveckou fakultu, kterou dokončil jako teologické učiliště (fakulta byla uzavřena) v době nacistické okupace. Svěcení bylo kvůli jeho zdraví o rok odloženo a konalo se v roce 1942. Svou kněžskou činnost nastoupil Mádr nejdříve jako kaplan v Zásmukách, později jako administrátor farnosti ve Stříbrné Skalici. Po válce dostal nabídku dělat asistenta na pražské teologické fakultě a jako jeden z posledních měl možnost studijní cesty do Říma, kde získal licenciát z teologie. Po návratu v roce 1949 odevzdal doktorskou práci a byl promován jako poslední na staré teologické fakultě, než byla přeložena do Litoměřic. V té době byl Mádr ovšem již vůdčí osobností obnovy katolického života u nás. Na počátku 50. let sloužil Oto Mádr při kapucínském kostele Panny Marie Andělské na Hradčanech, zájem veřejnosti o jeho kázání k němu přilákal pozornost StB. Oto Mádr se začal skrývat, útočiště mu poskytla představená kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského při nemocnici pod Petřínem. Pokusil se o útěk z Československa, při něm byl ovšem zadržen policií. V létě roku 1953 byl odsouzen v procesu, v němž figuroval jako vedoucí uměle sestavené skupiny lidí. Rozsudek zněl doživotí. Prošel věznicemi na Ruzyni, Mírově a ve Valdicích. V rámci různých amnestií mu byl trest snižován postupně na 25-20 let, nakonec byl podmínečně propuštěn v roce 1966. Ve vězení byl jedním z ideových tvůrců tzv. vězeňské univerzity. Po propuštění na svobodu Oto Mádr nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a pracoval jako pomocná síla v nemocnici, později v archivu Muzea hlavního města Prahy. Významně se v roce 1968, v době pražského jara, angažoval při založení a fungování tzv. Díla koncilové obnovy. V době normalizace podepsal Chartu 77 a začal vydávat samizdatové Teologické texty, dnes již významnou teologickou revue. Zemřel 27. února 2011 v Praze.

Prague, Bartolomějská Street

Available in: English | Česky

The street acquired its oldest name, Benátská, after the poor local neighbourhood and the brothel called Benátky (Czech for “Venice”). The street was known as V Jeruzalémě or Jeruzalémská from the 14th to the early 18th centuries after Nový Jeruzalém – a preacher seminar and refuge for penitent women that Jan Milíč of Kroměříž founded on the parlour house lot in the latter half of the 14th century. Police buildings are in the location today. At the end of the 19th century, the Grey Sisters nuns took care of the sick and abandoned there. The convent was finally evicted in 1949. The detention prison of the StB was set up in the building known as "Kachlíkárna" (tile house) in 1947. In October 1952, it also housed the pre-trial custody prison of Prague I and after further organizational development it was finally shut down in September 1963. In 1950, it had a capacity of 120 inmates but it was grossly exceeded at times. Up to 45 inmates would at times be located in a cell intended for 12. The Kachlíkára also served as the main seat of the StB (Bartolomějská 14). Today, the building serves the Police of the Czech Republic. The administration of the StB housed in Bartolomějská Street 10. After the Velvet Revolution in 1989, the Institute for the Documentation and Investigation of Communist Crimes was established here. The investigation methods of the StB are comparable to those of the Gestapo. Corporal and mental torture was the standard method of interrogation. Tens of thousands of Czechoslovak citizens went through the building.