Ludmila Vondráčková a akce Babice

Ludmila Vondráčková, roz. Plichtová, se narodila 26. listopadu 1933 v Šebkovicích, okr. Třebíč. Studovala hospodyňskou, později zemědělskou školu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jejím otcem byl Antonín Plichta, soukromý zemědělec, který se za druhé světové války zapojil do domácího odboje, založil partyzánskou skupinu Lenka – JIH a ukrýval parašutisty z výsadku Spelter. V období třetí republiky byl politicky činný v lidové straně. Po únorovém převratu roku 1948 se otec a bratři Stanislav a Antonín zapojili do třetího odboje. Bohužel, navzdory varováním uvěřili údajnému odbojáři Ladislavu Malému a začali s ním spolupracovat. Role Ladislava Malého není zcela jasná, vystupoval jako agent CIC, který v Československu organizuje domácí odboj. Ze CIC ale utekl se zpronevěřenými penězi, projevoval se jako bájivý lhář, alkoholik a vůbec jako dosti labilní osobnost. Dne 2. července 1951 Malý spolu s Antonínem Mityskou zabil v tamní škole tři funkcionáře Místního národního výboru v Babicích. Bratři Plichtové mezitím hlídali před školou. Po činu se ukryli v žitném poli u Bolíkovic, necelé dva kilometry od Babic. Tam byli 3. července 1951 dopadeni. Při přestřelce byl zabit Antonín Pichta. Stanislav Plichta byl těžce raněn, zajat Státní bezpečností a převezen do nemocnice v Brně. Na následky zranění ochrnul. V únoru 1952 byl odsouzen k trestu smrti a v květnu 1952 popraven. Ladislav Malý měl být podle oficiální verze KSČ také zabit v žitném poli, pamětnice jej ale po několika letech potkala a poznala v Litoměřicích. Vraždy komunistických funkcionářů (případ Babice) byly vládnoucí mocí využity k rozsáhlému zásahu proti katolické církvi (Malému pomáhali někteří faráři) i proti soukromým zemědělcům na Českomoravské vrchovině. První ze soudních procesů k babickému případu se konal již 12. července 1951, k trestu smrti byl odsouzen také otec pamětnice Antonín Plichta st., který o plánech Malého nevěděl a s vraždami nesouhlasil. Poprava byla vykonána 3. srpna 1951 v Krajské soudní věznici v Jihlavě. Popraven byl také Antonín Mityska a dalších pět osob. Ludmila Plichtová byla s matkou vystěhována z Šebkovic, s dalšími ženami, jejichž muži byli uvězněni, byly odvezeny na státní statek v Ploskovicích u Litoměřic, kde musely pracovat. Veškerý majetek jim byl zabaven. V Trnovanech, kde pracovala, se Ludmila seznámila se svým budoucím manželem a po svatbě roku 1955 společně odešli do Klatov, kde pamětnice pracovala v zemědělství a později v mlékárně. Její matka Ludmila Plichtová st., která byla rodinnou tragédií velmi zasažena, žila u ní až do své smrti.

• More info