Story
Place

Mám na svědomí dva německé tanky

Available in: English | Česky

Do SNP se Jan Mertoš zapojil ještě jako obuvnický učeň, když pobýval v učení v obci Hronsek u Banské Bystrice. „Během povstání jsme zpočátku bydleli nedaleko letiště Tri Duby,“ vypráví. „Sbírali jsme kolem Hronu parašutisty, kteří padali na stromy i do řeky. Jednou se stalo, že ,dakota‘ škrtla o střechu, když nalétávala na přistání, a byl malér. Spadla.“

Po vzniku povstalecké paradesantní brigády Jan Mertoš začátkem září 1944 vstoupil do jejích řad. Až do poloviny listopadu působil jako protitankový střelec, spolu s pomocníkem obsluhoval protitankovou pušku. „Mám na svědomí dva německé tanky,“ vzpomíná. „V říjnu 1944 jsem je sundal u Podbrezové. Prvnímu jsem přesekl pás. Ten druhý jel za ním, otočil se a ukázal mi zadek, kde měl nádrž, tak jsem mu to akorát bouchnul do tý nádrže a byl vyřízenej.“

Přes silnou ofenzívu Němci u Podbrezové postupovali nezadržitelně vpřed a povstalci se museli stáhnout. Překročili Hron na jeho levý břeh a ustoupili do lesů. Tam vydrželi až do listopadu 1944. „Pak jsme se stáhli do vnitrozemí. Já jsem se vrátil do Hájnik k mistrovi, u kterého jsem se vyučil. Když přišli Němci, řekl jim, že mi je šestnáct, protože jsem vypadal mladě,“ vzpomíná Jan Mertoš.

Gallery (2)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Routes

Add to user route

Comments

No comments yet.

Insert comment

Jan Mertoš, *1923

Narodil se svobodné matce v obci Gelnica ve spišském okrese na Slovensku. Sourozence neměl a otce nikdy nepoznal. V devíti letech zcela osiřel. Pět let strávil u sedláka v Čechách, pak se vrátil na Slovensko do Košic. Po okupaci maďarskou armádou odešel a vyučil se obuvníkem v Hájnikách (dnes Sliač) u Banské Bystrice. Prvního října 1943 narukoval do slovenské armády. Až do srpna 1944 sloužil u náhradní roty ve Zvolenu. Od vypuknutí Slovenského národního povstání se aktivně účastnil bojů - počátkem září 1944 se stal členem povstalecké paradesantní brigády. V rámci této brigády působil až do poloviny listopadu 1944 jako protitankový střelec. S jedním pomocníkem obsluhoval protitankovou pušku, se kterou se mu podařilo vyřadit dva německé tanky. Po potlačení povstání se vrátil do civilu, kde setrval až do příchodu fronty. Čtvrtého dubna 1945 byl odveden do 3. samostatné brigády 1. čs. armádního sboru, opět jako člen protitankového oddílu. V rámci 1. čs. armádního sboru bojoval na západním Slovensku a na Moravě. Po válce krátce působil jako spojka na ministerstvu obrany. Poté sloužil na maďarsko-slovenské hranici. Své působení v poválečné čs. armádě zakončil v letech 1945-1946 jako instruktor protitankového kurzu v Trenčíně. Od roku 1947 žil se svou ženou Annou, rozenou Křížkovou, v Teplicích, kde pracoval nejdříve jako obuvník, později u Pozemních staveb.

More info