Pomsta Němců byla strašná

Na Hromnice, 2. února 1945, byl vyhlášen poplach. Všechny oddíly partyzánského oddílu Morozov zaujaly pozice pod pilou u osady Richtárová poblíž Banské Bystrice. V devět hodin ráno tudy procházelo trestné komando SS, které se chystalo vypálit vesnici Staré Hory. 

„Měli samopaly, pušky, v rukách nesli kanystry se zápalnou tekutinou a někteří měli i pancéřové pěsti,“ vypráví Vladimír Strmeň. „Když vešli na most, všimli si nás a začali střílet. Padesát pět jich tam zůstalo, sedm jsme jich odvedli na výslech v našem domě v Richtárové. No ale odplata byla strašná.“

Dne 18. března němečtí vojáci vypálili vesnice Baláže, Kalište, Richtárovu a Španiu Dolinu. Shořel i dům rodiny Vladimíra Strmeně, ve kterém měl sídlo partyzánský štáb. „Druhý den, 19. března, jsme se ukrývali na chatě Jelenská skala,“ vzpomíná Vladimír Strmeň. „Veliteľ Morzo prohlásil: ,Vojáci, odcházíme na frontu naproti Rudé armádě.‘ Cestou jsme potkávali plačící lidi, kteří se na nás obraceli s prosbou o pomoc. My jsme ale nemohli, měli jsme rozkaz opustit hory. Když jsme o poledni přišli do Kaliště, bylo už vypálené.“