Proto si plzeňští hokejisté říkají Indiáni

V ulicích města se americké tanky objevily 6. května 1945 kolem osmé hodiny ranní a byly vítány nadšenými obyvateli Plzně. Ti byli zpraveni o blížících se osvoboditelích s předstihem rozhlasem, neboť plzeňský vysílač byl osvobozen již o den dřív. Celé hlavní náměstí se zaplnilo lidmi, kteří americké vojáky nadšeně vítali. „Zasypávali cestu před našimi postupujícími  jednotkami a samotná vozidla květinami a při svém jásání nám podávali vodu, mléko a nealkoholické nápoje. Zaráželo nás, že se nám dostalo tak nadšeného rozjásaného a vzrušeného přijetí,“ komentoval později situaci jeden z amerických důstojníků, plukovník Charles Noble. Velkou část trasy do centra absolvovaly tanky po Klatovské třídě, zde se odehrálo i několik přestřelek s Němci ukrytými v domech lemujících ulici. Konvoj mířící do centra po Klatovské třídě však nebylo možné zastavit ani příliš zpomalit. „Příjezd amerických tanků do Plzně byl fantastický. Já byl na náměstí a řada tanků se táhla od borské trestnice přes celou Klatovskou třídu až na náměstí Republiky. Shermany to byly,“ upřesňuje vzpomínka tehdy šestadvacetiletého Josefa Vlacha. „Přijela myslím 8. tanková divize, která byla později vystřídána 2. pěší texaskou divizí s odznakem indiána. A proto nyní plzeňské hokejové mužstvo převzalo název Indiáni.”