Držte hubu!

Dne 30. ledna 1950 byl ve večerních hodinách v želivském klášteře zatčen opat Vít Tajovský v souvislosti s číhošťským zázrakem. Zatčení provedli jihlavští estébáci Josef Solař a Ladislav Novák – opata Tajovského vsadili do přistaveného šestimístného automobilu, ve kterém již seděla zatčená učitelka náboženství Růžena Převorová.

Opat Tajovský vzpomíná: „Když jsem dosedl, zavadil jsem o nějakou osobu, která začala křičet: ,Kam jste mne to odvezli, já chci domů k mamince.‘ Uvědomil jsem si, že je to ženský hlas, ale oni na ni: ,Držte hubu!‘– ,Já jsem nic neprovedla, jenom jsem říkala pravdu o Číhošti.‘“ Opat Tajovský poznal, že jedou do Ledče nad Sázavou. Na zadním dvoře ONV je přeložili do jiného vozu s dalším zatčeným v kauze pohybujícího se křížku, číhošťským kostelníkem Františkem Partlem.

„V Ledči jsme zastavili tam, kde je dneska poliklinika, tehdy to bylo ONV. Otevřely se dveře a přisedl ke mně postarší člověk v kožíšku, který se po chvíli představil jako kostelník z Číhoště. Zašeptal mi: ,Pane opate, vás zatkli taky? Našeho pana faráře odvezli v sobotu.‘“ Zatčení byli v Ledči předáni estébákům Janu Fousovi a Josefu Literovi. Všechny odvezli do Prahy, kostelníka Partla s opatem Tajovským do Valdic, kde probíhalo brutální vyšetřování. Instruktážní skupinu StB vedl Ladislav Mácha.