Sto kilometrů od původního místa seskoku!

Je kolem jedné hodině po půlnoci, je zima, na poli bláto. Bylo nutné „zmizet“ od místa seskoku před svítáním co nejdál. Oba parašutisté se vydali jihovýchodním směrem, přes pole, snažili se vyhnout silnicím a obydleným místům. Cestou prošli jakýmsi hájem, kde byl orientačním bodem kámen s nápisem „Macháčkův háj“. K ránu narazili na cíp lesa, v blízké osadě (pravděpodobně Sedlec) začali rozsvěcet světla - „celá šňůra světel“, parašutisté se diví „co se děje – mám být přeci zatemněno“. V této chvíli dostává rotmistr Leopold Musil rozkaz dojít na okraj vesnice a zjistit, o kterou se jedná. Nesmí jít však daleko, aby se neztratil. Vrací se asi za deset minut bez odpovědi – okraj vesnice nenašel.

Místo něj vyráží Rudolf Pernický, po několika desítkách, stovkách metrů narazil na trať, s hlídaným strážním domkem, který skýtal nebezpečí). Aby se neztratil, vrací se, rovněž bez úspěchu. Protože se začalo rozednívat, stáhli se oba parašutisté na okraj lesíka. Situace se zdramatizovala, když se zanedlouho objevilo směrem os vesnice světlo petrolejky a po pěšinách se někdo přibližoval jejich směrem. Nechali neznámého projít do domu v lese, Rudolf Pernický si připravil samopal, „co kdyby!“ protože se stále více rozednívalo, a lidé začali chodit pro vodu do studny, parašutisté se stáhli hlouběji do lesa, a přes řídký borový les se dostali až do hustého křoví, kde se ukryli společně se zavazadly a velký batoh.

Po malé snídani vidí přes řídký les, že se nachází u nějaké malé vesnice, vyráží na průzkum, dorazili na vyvýšené místo, kde se nachází trigonometr a „kamenný pylon postavený na památku husitu. Kteří byli naházeni do šachet.“V lese však nastal ruch, začali kolem chodit mladí lide a parašutisté se zde nechtěli zdržovat. Stáhli se tedy zpět do úkrytu, kde si střídavě odpočinuli. Kolem 15. hodiny se objevil hajný s puškou, který když je spatřil, zmizel. Stáhli se na okraj lesa, aby měli přehled, ale nic se nedělo.

Musil hlídal, Pernický vyrazil polní cestou do vesnice, aby zjistil, kde se nachází. Prošel kolem obchodu s potravinami, před obchodem stálo několik lidí. O kus dál narazil na paní. Zeptal se, kde ne nejbližší nádraží, protože chce jet údajně do Německého Brodu. Dostává odpověď, že by to nejlépe zjistil v nádraží v Sedlci u Kutné Hory. To stačilo jako informace k získání orientace. Stejnou cestou se vrací k Leopoldu Musilovi.

Po zorientování na mapě zjišťují, že se nacházejí daleko od plánovaného místa seskoku a že na záchytnou adresu Cyril Musil, Studnice u Nového Města na Moravě to mají asi 80 km vzdušnou čarou.