Oldřich Babka
Oldřich Babka se narodil 31. května 1925 v Plzni. Jeho otec pracoval u Státních drah a měl za sebou zkušenost italského legionáře z první světové války. Pamětník prožil dětství v Plzni na Letné a později na plzeňském Petrohradě. Studoval reálné gymnázium na Mikulášském náměstí. V roce 1943 byl spolu s několika spolužáky nuceně nasazen k Technische Nothilfe (TN) v Plzni. V jejích řadách se účastnil především budování protiletecké obrany města a okolí a ženijních prací, tedy odklízení následků útoků amerického letectva na Plzeň. Současně udržoval kontakt s rodinou a vrstevníky, mj. i s odbojovou skupinou Karla Šindlera „Kolo na Střele“. V závěrečných dnech války se jednotky TN ponechané bez dozoru rozpadly. Oldřich Babka se zúčastnil ochrany vysílačky ve Štruncových sadech, ze které Karel Šindler poprvé vysílal: „Svobodná Plzeň hovoří!“ Patřil k dobrovolníkům, kteří udržovali pořádek ve sběrném táboře Němců na Karlově. V polovině května 1945 odjel do Prahy a zapojil se do spontánního úklidu budov a kolejí Univerzity Karlovy. V září 1945 začal na vysoké škole v Praze studovat lesnictví. V roce 1948 se zúčastnil studentského průvodu na Pražský hrad, který rozehnala policie a Lidové milice. Oldřich Babka byl zatčen a týden držen ve Štefánikových kasárnách. Po propuštění mu revoluční výbor na škole doporučil odložit závěrečnou státní zkoušku. V roce 1948 se Oldřich Babka oženil s Věrou Krásnou a o dva roky později se jim narodila dcera Věra. Pamětník našel zaměstnání v Lesprojektu v Plzni. Později působil v komisi lidové kontroly krajského národního výboru. V roce 1968 musel výbor rezignovat a jeho členové upadli v nemilost. Tím také skončila pamětníkova kandidatura na členství v KSČ. Oldřich Babka těžko hledal zaměstnání. Nejprve dostal místo v Cenovém úřadu v Plzni a později pracoval v kontrolním oddělení Prefy Přeštice. Zde setrval až do důchodového věku.
