Když tekla voda, tak hurá!
Asi stovka českých žen byla v říjnu 1944 převezena z Osvětimi na práci do továrny na zpracování lnu v Merzdorfu. Vybrané ženy ale do poslední chvíle netušily, co se s nimi bude dít. „Večer, skoro na noc, už byla tma, furt jsme někam šly a teď jsme nevěděly, tak jdem do plynu nebo co bude? To bylo tak rafinovaně dělaný, ty plynový komory, jako by tam tekla voda, a on tam šel plyn. Tak jsme nevěděly, co na nás pustěj. No a když tekla voda, tak hurá, asi jdem na práci.“ Při odjezdu v říjnu měla na sobě paní Dubová, podobně jako jiní vězni, náhodně vybraný kus oblečení. „Dirndl, to je tyrolské oblečení, taková suknice, do které se nosila blůza. Vystříhaná, s ramínkama, pod tím nic, žádná blůza, k tomu dřeváky, oholenou hlavu… Dovedete si představit, jak nás zmastili? To ponížení je strašný.“ Celou noc musely vybrané dívky stát v pozoru. Když pro ně ráno přijel vlak a nejednalo se o dobytčák, bylo jasné, že jedou vstříc lepším zítřkům. I když je čekala těžká práce v nelidských podmínkách, byla to šance na přežití.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.