Petákova 2055/2, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň-Plzeň 3, Czechia
  • Story
  • Place

Naše kamarády zařadili do transportů

Available in: English | Česky

 

Vladimír Krátký si přelom třicátých a čtyřicátých let pamatuje jako žák školou povinný. „V mojí třídě  byli tři židovští spolužáci. No a pak přišel rok 1939, 15. březen a pak rok 1941,“ vypráví. Zákazy týkající se Plzeňanů židovského původu narůstaly den za dnem. Dětí se nejviditelněji dotkl zákaz navštěvovat české školy - začal platit 1. září 1940. „A pak byli tito naši kamarádi zařazeni do transportů. Seřazovaly tam, kde je dnešní Sokol 1, kde je stadion. Tam se židovské rodiny shromažďovaly a nastupovaly do transportů do Terezína a pak dalších táborů,“ vypráví Vladimír Krátký. Po tom, co jim byly zakázány desítky různých činností včetně užívání a vlastnictví jízdních kol, sezení na lavičkách nebo chytání ryb, čekala plzeňské Židy poslední a definitivní rána. Od ledna 1942 začala jejich registrace a pak, v rozmezí deseti dnů, odjely celkem tři transporty, označené písmeny R, S a T. Ve vagonech bylo celkem 2064 plzeňských Židů včetně spolužáků Vladmíra Krátkého. 

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Routes

Comments

No comments yet.

Vladimír Krátký

Vladimír Krátký

Narodil se 16. 9. 1929 v Plzni. Jeho otec byl vyšším úředníkem ve Škodových závodech a členem Československé strany národně socialistické. Vladislav Krátký navštěvoval plzeňské gymnázium na Mikulášském náměstí a po válce nastoupil do Škodovky, kde měl ve výzkumném ústavu na starosti analýzy kovů. Po únoru 1948 se kvůli politické příslušnosti svého otce nedostal na vysokou školu a vystudoval v Praze chemickou průmyslovku. Ve Škodových závodech, přejmenovaných na Závody V. I. Lenina, dobíhal program zbrojní výroby a Vladislava si vyžádala vojenská správa. Stal se jejím civilním zaměstnancem a pracoval ve výrobě protiletadlových děl, jako chemik měl na starosti povrchové úpravy zásobníků. Když se v Sovětském svazu začala stavět první atomová elektrárna, stal se Vladislav členem týmu specialistů a se skupinou asi 30 dalších konstruktérů odjel do Leningradu, aby tam pracovali na vývoji elektrárny, která byla posléze postavena v Jaslovských Bohunicích na Slovensku. Na vysokou školu jej přijali až koncem padesátých let. Studium žurnalistiky na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy Vladislav zakončil po pěti letech doktorátem. Na začátku šedesátých let vyhrál konkurz na tiskového mluvčího Škodových závodů, v této funkci působil až do roku 2004. Podílel se také na vybudování podnikového muzea a měl na starosti archiv Škodových závodů. 

On this place

Please enter your e-mail and password
Forgotten password
Change Password