Plzeňské povstání 1953

Plzeňské povstání 1953

  • O trase
  • Příběhy
4. brána do závodů V. I. Lenina Korandova 31, 301 00 Plzeň 3, Česko
Škodováci vyšli ze čtvrté brány
Škodováci vyšli ze čtvrté brányKarel Kasal

Po vyhlášení měnové reformy začaly největší bouře právě ve Škodovce. Dělníci, kteří byli reformou nejvíce postiženi, začali stávkovat. Z počátku neřízené projevy nespokojenosti, se nakonec slily v mohutný odpor. Závodní milice se nejdříve pokoušely davy dělníků pacifikovat, ale právě zde, u 4. br…


Hodnotilo 0 lidí
Krajský soud, Plzeň Veleslavínova 21/40, 306 17 Plzeň 3, Česko
Dobytí soudu
Dobytí souduJan Broj

Vlna demonstrantů tvořených převážně dělníky závodů V. I. Lenina se nakonec z náměstí rozšířila i do okolních ulic. Ve Veleslavínově ulici v budově krajského soudu měli být dle demonstrantů někteří političtí vězni, a proto se rozhodli, že se pokusí je osvobodit. Demonstranti se nejdříve pokoušeli…


Hodnotilo 0 lidí
Náměstí republiky, Plzeň nám. Republiky 104/11, 301 00 Plzeň 3-Vnitřní Město, Česko
Demonstrace na náměstí
Demonstrace na náměstíJana Němečková, rozená Honsová

Davy dělníků ze závodů V. I. Lenina se 1. června 1953 setkaly na náměstí Republiky s dalšími dělníky, například s doudleveckého závodu ETZ. Demonstranti přibývali a mnozí se k mohutné demonstraci přidali poměrně náhodně. Nakonec bylo na náměstí podle dobových odhadů asi 20 000 lidí.  Jana Němečko…


Hodnotilo 0 lidí
Náměstí T. G. Masaryka, Plzeň nám. T. G. Masaryka 524/17, 301 00 Plzeň 3-Jižní Předměstí, Česko
Stržení Masaryka
Stržení MasarykaEva Hauerová, rozená Š…

Poslední dějství plzeňských událostí z 1. června 1953 se událo na náměstí T. G. Masaryka, kde byla demonstrativně stržena socha zakladatele republiky. Jelikož byl režim značně otřesen událostmi, které se v Plzni v tomto dni staly, nechal zorganizovat představení, ve kterém hlavní roli hráli divad…


Hodnotilo 0 lidí
Plzeňská radnice nám. Republiky 1, 301 00 Plzeň 3, Česko
Dobytí radnice
Dobytí radniceJosef Hájek

Dav demonstrantů, kteří dorazili na náměstí Republiky a před plzeňskou radnici, chtěl původně dle slov pamětníků pouze zjistit, proč došlo k měnové reformě. Nikdo z vedení města však s demonstranty nekomunikoval, a tak došlo k projevům nespokojenosti a demonstrace se změnila v protirežimní. Začal…


Hodnotilo 0 lidí

Na začátku června 1953 se v Plzni vzbouřili dělníci tak masivně, že to poprvé od převratu v roce 1948 výrazně otřáslo pozicí komunistického režimu Československa. Na počátku padesátých let přežíval v Československu stále přídělový systém. Ekonomika státu sice rostla, ale to bylo způsobeno tím, že stát výrazně investoval do rozvoje těžkého průmyslu a zejména budování armády. Likvidace lehkého průmyslu a cílení na ten těžký způsobilo, že v obchodech byl enormní nedostatek spotřebního zboží. To v kombinaci s mírně rostoucími mzdami obyvatelstva vedlo k tomu, že lidé měli hodně peněz, ale nemohli si za ně nic koupit. Naopak stát se potýkal s nedostatkem financí, protože jeho předchozí investice do těžkého průmyslu a armády jej značně vyčerpaly. Půda pro měnovou reformu byla připravena. Cílem bylo snížit finanční rezervy obyvatelstva, upravit koupěschopnost, zvýšit ceny potravin a zlepšit finanční bilanci státu. 

30. května se z rozhlasu ozval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, který tvrdil, že k měnové reformě nedojde a že koruna je pevná. O den později reforma začala. Obyvatelstvo bylo přes noc okradeno o své úspory a hodnota výplat se výrazně snížila. 

Nejsilnější odpor byl zaznamenán v Plzni. Do ulic dle tehdejších záznamů vyšlo 4 000 – 5 000 lidí, aktuální údaje mluví až o 20 000. Během demonstrace bylo proti těmto lidem nasazeno 891 milicionářů, vyzbrojených členů pohraniční stráže a armády. Do Plzně dorazily i tanky T-34. Během dne bylo zraněno 200 lidí a 650 bylo zatčeno. V následujících třinácti velkých procesech bylo odsouzeno celkem 331 lidí a dalších 50 rodin bylo násilně odstěhováno z Plzně mnohdy až na druhou stranu republiky. 

Vzhledem k tomu, kolik obyvatel Plzně se zapojilo do otevřeného odporu, zanechaly tyto události v paměti místních obyvatel znatelné stopy. Vycházka po místech, která jsou s plzeňskými bouřemi kolem měnové reformy spojena, může být i dnes značně autentická, protože mnohá místa vypadají takřka stejně jako 1. června 1953. 

Vycházka je vedená nenáročným městským terénem. Její délka dosahuje necelých tří kilometrů. Ujít se dá klidnou chůzí se zastaveními za hodinu. Začíná se u 4. brány Škodových závodů v Korandově ulici. Trasa pokračuje na náměstí Republiky a následně zamíří k náměstí T. G. Masaryka. 

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo