Šedesátá léta byla pro Jiřího Suchého časem největší popularity: písničky jeho a Jiřího Šlitra si pískali lidé na ulici, divadlo Semafor mělo beznadějně vyprodáno, dařilo se mu vše. O to dramatičtější byl pád v další dekádě: zákaz vystupování v televizi i v rozhlase, natáčení filmů, vydávání dese…
Dům, v němž dnes Jiřina Fuchsová žije, patřil její rodině již za první republiky, její tatínek zde měl koloniál. „Tady byly vestavěny dvě chladicí komory, proto tady pak udělali mlékárnu. Otec komory postavil, aby mohl skladovat ryby a zvěřinu: to byla jeho specializace.“ Ve svém rodném domě po n…
Studia ekonomie nebyla mladému Jindřichovi Šollemu vůbec po chuti. „Spíš by se našlo u krávy nadání ke hře na citeru, než u mne atom pochopení pro podvojné účetnictví.“ V souladu s pragmatickým pohledem tohoto oboru na svět nebyly ani jeho levicové názory. „Slovo obchod mi připadalo jako hřebík v…
Kardinál Beran měl velký respekt svého okolí, jak pro teologické znalosti, tak pro neochvějné postoje. Ne nadarmo jej kardinál Šeper označil za druhého svatého Vojtěcha. Není jiného Čecha, kterému by se dostalo pocty být pohřben po boku papežů v kryptách svatopetrské baziliky v Římě. Kardinál Ber…
Levicové smýšlení bylo E. F. Burianovi vlastní již od mládí, do KSČ vstoupil v devatenácti letech. Příchylnost k tomuto světonázoru ještě posílila jeho válečná internace v Terezíně, Dachau a posléze v táboře Neuengamme nedaleko Hamburku. „Viděl jsem sta a sta poprav, při západu slunce, tam na sev…
Seznam známých osobností, které jsou s Plzní spojeny svým narozením nebo působením v tomto městě, není krátký. Zřejmě první historickou „celebritou“, kterou můžeme se západočeskou metropolí spojovat, je český král Václav II. Ten přikázal na konci třináctého století založit město Nový Plzeň na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Díky jednomu pozdějšímu králi, Rudolfovi II., se Plzeň dokonce na čas stala hlavním městem habsburské říše: pomazaná hlava zde úřadovala v době, kdy v Praze řádil mor. Další výrazné postavy českých dějin spjaté s Plzní se rekrutují z řad husitů. Jan Žižka zde začal budovat pevnost, v roce 1420 však odešel do Tábora. Radikální husitský kazatel Václav Koranda starší zde založil husitskou obec a vedl mnohé poutě.
Z umělců můžeme mezi prvními jmenovat renesančního architekta Giovanniho de Statiu, který projektoval plzeňskou radnici. Po něm již následují slavná jména česká. Opakovaně se do Plzně vracel Josef Kajetán Tyl, poprvé sem se svou kočovnou společností zavítal roku 1829 a naposledy pak roku 1856, kdy v Plzni též zesnul. Gymnaziální studia mezi lety 1840-43 v Plzni strávil Bedřich Smetana, složil zde i několik skladeb. Nesmazatelnou stopu nechal v Plzni jeden z nejslavnějších českých malířů, Mikoláš Aleš, který byl přítelem plzeňského architekta Rudolfa Štecha a navrhl výzdobu pro fasády některých jeho domů. Z výtvarných umělců je s Plzní spjat též designér, malíř a grafik Ladislav Sutnar. Tvůrce užitého umění se v Plzni narodil a dnes je po něm pojmenována Fakulta designu a umění na zdejší univerzitě.
Snad nejvíc umělců spojených s Plzní se však věnovalo divadlu: krom Tyla je možno vzpomenout Vendelína Budila, herce a principála, který zde provozoval úspěšnou Divadelní společnost. Loutkář Josef Skupa žil v Plzni od pěti let a zde je také pohřben. Na ústředním hřbitově naleznete také hrob Jiřího Trnky. Mezi ty, kteří se v Plzni narodili, se řadí též divadelníci E. F. Burian, Jindřich Plachta, Jiří Suchý či Miroslav Horníček.
Ze spisovatelů není možno nezmínit Karla Klostermanna, který učíval na plzeňské reálce, ale též básnířku Jiřinu Fuchsovou.
Své první výzkumy v Plzni prováděl český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel František Křižík, téměř synonymem Plzně je jméno zakladatele Škodových závodů Emila Škody.
Západočeská metropole možná bude mít výhledově svého přímluvce i v panteonu svatých. Kardinál Beran, který zde prožil první roky života, je od roku 1998 kandidátem na blahořečení.
Doporučená trasa:
Obchodní akademie – Velké divadlo – katedrála – knihovna Jiřiny Fuchsové – Domov sv. Františka