Drahý příteli / Drogi przyjacielu

Drahý příteli / Drogi przyjacielu

  • O trase
  • Příběhy
Bývalá Obří bouda, Krkonoše Główny Szlak Sudecki, Karpacz, Polsko
Kořalka s lidskou tváří
Kořalka s lidskou tváříAdam Michnik

Václav Havel vytáhl z batohu láhev Staré myslivecké s růžolícím obličejem hajného na etiketě a podal ji Jacku Kuroňovi, spouzakladateli Výboru na obranu dělníků a později poradci Lecha Wałęsy. „Socialismus s lidskou tváří se v Československu vytvořit nepodařilo, ale kořalka s lidskou tváří v této…


Hodnotilo 0 lidí
Marta přijede třináctého
Marta přijede třináctéhoJáchym Topol

Na vzájemné setkání na Sněžce a Borůvkové hoře navázali českolovenští a polští oponenti komunistického režimu výměnou samizdatových tiskovin, knih a později předáváním technických součástek do rozmnožovacích strojů. Protože šlo ale za komunistického režimu o protistátní činnost, museli všechno př…


Hodnotilo 0 lidí
Chalupa Dagmar Fajtlové Horní Malá Úpa 16, 542 21 Malá Úpa, Česko
U „Dády“ v chalupě
U „Dády“ v chalupěDagmar Fajtlová

Při výpravách k polským hranicím někdy chartisté přespávali v chalupě Drahomíry Fajtlové. „Nejprve se setkávali na Cestě Česko-polského přátelství, někdy u nás přespávali,“ vzpomíná obyvatelka chalupy v osadě Černá Voda v Horní Malé Úpě. „Václav Havel a jeho bratr Ivan tu byli asi dvakrát. Estébá…


Hodnotilo 0 lidí
Malá Úpa /informační centrum Horní Malá Úpa 41, 542 21 Malá Úpa, Česko
Do hor v kavárenském
Do hor v kavárenskémMirosław Jasiński

„Asi budu trochu za blbečka, ale bylo to takhle…“ vypráví Jáchym Topol o své první kurýrní výpravě pro Polsko-československou solidaritu. Alexandr Vondra, který předávku organizoval, si s ním dal sraz na Malostranském náměstí v Praze. Zatímco Jáchym Topol ale čekal, že se teprve na cestě domluví,…


Hodnotilo 0 lidí
První nesetkání
První nesetkáníJacek Kuroń

První setkání mezi hlavními členy českého a polského disentu domlouvali ve Varšavě Tomáš Petřivý a Jacek Kuroň. Prý si okamžitě porozuměli: „Slovenský jazyk je podobný polskému, a pokud jsem něčemu nerozuměl, ukázalo se, že Tomáš zná to slovo polsky,“ vypráví Jacek Kuroň. „Navrhl, abychom v Krkon…


Hodnotilo 0 lidí
Malá úpa, celnice 252, Horní Malá Úpa, 542 21 Malá Úpa, Česko
Na řízek s fízly
Na řízek s fízlyIvan Lamper

Po zatčení spisovatele Jáchyma Topola a novináře Ivana Lampera 12. června 1988 kvůli pašování knih přes polskou hranici, převezla Veřejná Bezpečnost oba disidenty z polského vězení do vazby v Trutnově. Jáchym Topol vzpomíná, jak s nimi příslušníci zapředli žoviání rozhovor na téma budoucnosti Cha…


Hodnotilo 0 lidí
Nad Růžovohorským sedlem /Růžová hora Szlak pieszy zielony, 542 21 Malá Úpa, Česko
Pašeráci s knihami
Pašeráci s knihamiLudvik Hradilek

Čeští i polští disidenti se ve svých vyprávěních shodují na jedné věci. Batohy směřující do českého území byly mnohonásobně těžší a nabytější, než ty české, které putovaly na opačnou stranu. Dokládalo to mnohem četnější a rozmanitější produkci polského disentu a také svobodnější poměry, za kterýc…


Hodnotilo 0 lidí
Portášovy boudy / Velká Úpa Szlak pieszy żółty, 542 21 Pec pod Sněžkou, Česko
Za facku na rok a půl do vězení
Za facku na rok a půl do vězeníJaroslav Šabata (1927 - 2012)

Během třetího setkání československého a polského disentu, byli všichni účastníci po 48 hodinách propuštěni, až na mluvčího Charty 77 Jaroslava Šabatu. Toho během výslechu na policejní stanici ve Velké Úpě napadnul policista, Šabata se ale přirozeně bránil a vlepil mu facku. Bezpečnost ho následn…


Hodnotilo 0 lidí
Růžová hora / Lanovka z Pece na Sněžku Szlak pieszy żółty, 542 21 Malá Úpa, Česko
Zátah
ZátahTomáš Petřivý (1955 - 1986)

Zatímco první dvě setkání polského a československého disentu mělo spíše výletnický nádech, to další 1. října 1978 znemožnil razantní zásah policejních složek obou států. Mělo se na něm podílet okolo čtyř set uniformovaných příslušníků a jejich kolegů v civilu. Podle dobové zprávy Václava Havla h…


Hodnotilo 0 lidí
Svorová hora, Krkonoše Droga Przyjaźni Polsko-Czeskiej, Karpacz, Polsko
Operace Sever a Červotoč
Operace Sever a ČervotočAnna Šabatová

Nadšení ze schůzek československých a polských disidentů na společné hranici vzalo za své po policejním zátahu na třetím setkání v říjnu 1978. V obou zemích se navíc opět utužoval komunistický režim. Generál Wojciech Jaruzelsky ze strachu před sílícími aktivitami Solidarity v zemi vyhlásil výjime…


Hodnotilo 0 lidí

Pro svobodomyslné Čechy a Slováky žijící v tuhé „normalizaci”, představovalo Polsko sedmdesátých let svým způsobem okno na Západ. Panovala tam uvolněnější atmosféra, konaly se kvalitní hudební, filmové a divadelní festivaly, vycházely překlady v Československu nedostupných knížek. Do Polska se však nejezdilo jenom za kulturou, ale taky za názorově blízkými lidmi. Cestování za severní hranici bylo v té době výrazně jednodušší než západním směrem. 

Kontakty disidentů se po vzniku Charty 77 nejprve omezovaly na výměnu deklarací o vzájemné podpoře. Poláci přenechávali aktivitu druhé straně, protože nechtěli pronásledovaným chartistům působit nepříjemnosti. Až v únoru 1978 napadlo Annu Šabatovou setkat se na československo-polské hranici. Při návštěvě u Havlů na Hrádečku si půjčila mapu Krkonoš, a když viděla, že jedna z tamních tras - Cesta Československo-Polského přátelství - střídavě přechází na území obou států, napadlo ji, že je to ideální místo ke vzájemné schůzce. Zmíněná hřebenová stezka byla zřízena v roce 1962 a přístup na tuto hřebenovou trasu byl povolen turistům jak z Československa, tak z Polska pouze na základě vlastnictví občanského průkazu.

Na jaře 1978 do Polska odjel domluvit setkání slovenský student FAMU Tomáš Petřivý, který tam pravidelně navštěvoval kulturní akce. Spolupráci domluvil osobně s členem Výboru společenské sebeobrany KOR Jackem Kuroněm. Dne 29. července 1978 se konečně českoslovenští a polští oponenti komunistického režimu sešli pod úpatím Sněžky. Setkání se odehrála ve veselé a družné atmosféře, třetí plánovanou schůzku 1. října 1978 už ale překazili příslušníci tajné policie společně s pohraničníky. Charta 77 byla následně zasažena četnými represivní zásahy, naopak Polákům se po čase podařilo založit Solidaritu. Svobodnější období však bylo v prosinci 1981 násilně generálem Wojciechem ukončeno výjimečným stavem. 

Nové velké setkání polského a českého disentu se tak podařilo zorganizovat až 15. srpna 1987 na Borůvkové hoře v Jeseníkách. Známé tváře opozičních hnutí z obou států se se do pádu komunistických režimů sešli ještě dvakrát, 10. července 1988 a 25. června 1988 na Kralickém Sněžníku v Jeseníkách. Na nedaleké Borůvkové hoře se 20. května 1989 sešli mladí oponenti komunistických režimů. Kromě toho se na zelených hranicích v Krkonoších, Jeseníkách, Beskydech či Tatrách pravidelně setkávali kurýři, kteří pašovali knihy, samizdaty nebo technické součástky do kopírovacích strojů. 

Tečkou za touto skrytou kapitolou československo-polských moderních dějin se stal 17. březen 1990. Kousek od Sněžky si na společné hranici podali ruce Václav Havel a Lech Wałęsa.

 

(Při stavbě stezky jsme vycházeli z práce Petra Blažka Dějiny Polsko–československé solidarity. Vztahy československé a polské opozice v letech 1976–1989. Tématu se věnuje i trasa "Navzdory hranicím", která vede Rychlebskými horami.)

 

 

Trasa je náročná, vede horským teréném a měří 20 km. Vede z Malé Úpy na hřebeny Krkonoš - pokračuje přes Pomezní boudy na Sněžku a vrací se zpět přes Růžohorky a Portášovy boudy zpět. 

 

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo