Souostrovím svobody
Chotiněves
evangelický kostel · 24067, 411 45 Chotiněves, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

Havel držel našeho syna jako prase kost

Dostupné v: English | Česky

V roce 1974 se vedení evangelického sboru v Chotiněvsi ujal vikář Zdeněk Bárta, mladý absolvent teologické fakulty. K duchovní službě jej inspiroval jeho spolužák, písničkář Svatopluk Karásek. Spojovala je nejen víra, ale i touha po svobodném společenství a diskuzi. Zdeněk Bárta tak v rámci své služby pořádal ilegální dětské tábory, schůzky „pátečníků“ – semináře, na nichž se diskutovala filozofická a politická témata.

Jako host také zajížděl na návštěvy do nedalekého undergroundového baráku Parkánových a Kubíčkových v Řepčicích u Třebušína. I tam probíhaly semináře na různá společenská témata za účasti významných hostí. Petra a Viktor Parkánovi později začali do Chotiněvsi jezdit na bohoslužby, měli tu svatbu a na jaře v roce 1982 se tu také rozhodli pokřtít své tři starší děti, Václavu, Vojtěcha a Havla. Za kmotry jim šli členové undergroundu – Václavě Olga Hochmanová, nejmladšímu Havlovi Václav Havel. StB a Veřejná bezpečnost proto hlídala všechny přístupové cesty a každého příchozího u branky ke kostelu perlustrovali. Protože Václav Havel jejich zásah očekával a obával se, že jej na křest nevpustí, přiblížil se ke kostelu v Chotiněvsi přes pole od Horních Řepčic. Podařilo se mu tak nepozorovaně vklouznout dovnitř. Na děti ale evidentně příliš zvyklý nebyl.

„Jak neměl svoje děti, neuměl je chovat, a tak našeho Havlíka držel jako prase kost,“ vzpomíná se smíchem Petra Parkánová. Jako dárek Havel daroval svému kmotřenci ilustraci Františka Tichého. Další kmotrovské povinnosti pak naplňovala spíše jeho žena Olga. „V jednom ze svých textů ale později napsal, že všechno, co dělá, dělá i pro své kmotřence,“ dodává Petra Parkánová.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Petra Parkánová, rozená Suková

Petra Parkánová, rozená Suková

Narodila se 17. března 1952 v Praze. Vyučila se uměleckou řezbářkou. Spolu se svým manželem Viktorem a dalšími přáteli koupili v roce 1976 barák v Řepčicích u Třebušína. Ten postupně opravili a udělali z něj otevřené místo, kde se setkávali lidé z pražského undergroundu a studenti ze severních Čech. Krátce po jejím vyhlášení podepsala Chartu 77. V roce 1983 komunisté dům Parkánových pod falešnou záminkou vyvlastnili a zbořili. Poté se stěhovali do Plané u Mariánských Lázní a do Janova v jižních Čechách. Nakonec se vrátili do Prahy, kde Petra Parkánová po revoluci pracovala v chráněné dílně s dětmi s Downovým syndromem. Vychovala pět dětí.

Chotiněves

Dostupné v: English | Česky

Chotiněves je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. První zmínky o obci pocházejí ze 14. století. Až do konce druhé světové války byla obec z drtivé většiny německá. Novými obyvateli se stali drobní rolníci z vnitrozemí a později volyňští Češi. Chotiněveský farní sbor Českobratrské církve evangelické založili čeští reemigranti z Českého Boratína pod vedením boratínského duchovního Jaroslava Opočenského. Nejdříve se bohoslužby konaly v domácnostech. Zakladatelé sboru však usilovali o stavbu vlastního kostela. Přestože v té době již nebyla v poválečném Československu politická vůle k výstavbě církevních staveb, povolení ke stavbě nakonec farnost získala. Dne 10. prosince 1950 byly slavnostně posvěceny základy a 18. listopadu 1951 byl kostel slavnostně otevřen. Stavbu se podařilo zrealizovat díky nadšení a množství odvedených svépomocných prací farníků. Podobu kostela navrhl architekt Bohumil Bareš.

Chotiněves

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo