Praha 3 - Žižkov, K Červenému dvoru 1061/17

Rozhlasový vysílač Strašnice byl do provozu uveden v roce 1925. Vybaven byl dvěma dřevěnými stožáry o výšce 40 metrů, mezi kterými byla natažena anténa o délce 60 metrů. V době Pražského povstání v roce 1945 vysílal s kmitočtem 722 kHz, tedy 415,5 m. Vysíláním zpráv velitelství Bartoš a České národní rady umožňoval řízení povstalecké armády v hlavním městě. Proto bylo pro celou Prahu udržení vysílače v provozu životně důležité. Signál vysílače byl navíc slyšitelný po celých Čechách a jeho volání o pomoc 5. května ve 12.33 hodin znamenalo signál k povstání na celém, dosud neosvobozeném území ČSR. Zaměstnancům vysílače se podařilo odzbrojit německou stráž 5. května kolem 13. hodiny. Poté přivolali české policisty z 69. a 70. policejního revíru, kteří se ujali střežení objektu. Vysílač přenášel modulaci z hlavní budovy Rozhlasu na Vinohradské třídě. Německému letectvu se 6. května podařilo hlavní budovu Rozhlasu zasáhnout a vyřadit její hlasatelny z provozu. Technici obsluhující vysílač vytvořili přímo v jeho provozních budovách s pomocí přineseného mikrofonu improvizované studio a po hodině a půl od posledního hlášení z Vinohrad se jim podařilo povstalecké vysílání obnovit. Mezitím technici z hlavní budovy zprovozňovali záložní studio v budově Husova sboru na Vinohradech, které převzalo vysílání 7. května v 16.35. Němci se dále snažili povstalecké vysílání umlčet a v okolí budovy na Vinohradech i v okolí vysílače na Třebešíně padlo jejich náletům za oběť několik desítek českých občanů. Vysílač byl po roce 1948 demontován a po roce 2000 byla odstraněna i většina jeho provozních budov. Dochoval se pouze protiletecký kryt. V ulici Na Třebešíně, naproti domu č. 6 je umístěna pamětní deska připomínající povstalecké vysílání.